TENTO ČLÁNEK JE ZKOPÍROVÁN,POSÍLAL JSEM HO DO ČASOPISU TAJEMNÉ PŘÍBĚHY.

Dobrý den,
jmenuji se Jarda a náhodou se mi dostal do ruky Váš časopis tajemné příběhy.Opravdu mně zaujmul a tak sem se rozhodl s Vaším dovolením přispět do článků.Od mých 15 let sem byl tak trošku jiný a vždy mně přitahovali záhady a to co je za životem dál,nikdy sem neuznával teorii,že smyslem života je narodit se,učit se,trápit se i radovat a pak zemřít a nic.To myslím není.Tak sem začal dělat pokusy s tajemnem,později sem byl i členem spolku,kde se soustředily lidé se zvláštními schopnostmi.Ale k tomu v dalších článcích.Ted pro začátek bych se podělil o svůj první zážitek v mých 17 letech před 16 lety.
příběh 1)
Tenkrát sem se dozvěděl o autohypnoze v zrdcadle.Prý se člověku ukáží obličeje z minulých životů.No to bylo něco proč to neskusit!Tak sem začal.....koukal sem průběžně do zrdcadla.....měsíc dva a najednou to fakt přišlo.Obličej mi začal jakoby mizet,stala se z něj mlhavá koule a pak sem viděl odraz.Měl podobu hlavy rytíře,špičatá kovaná helma,přes nos štítek,nejty v okrajových a středových páskách kolem helmy.Říkám si,že sem se asi zbláznil,ale co mne zarazilo bylo po 4 letech.Tenkrát sem se seznámil s mojí nynější manželkou a z dlouhé chvíle,protože manželku tohle taky přitahovalo sem řekl pojd budem si jen tak ukazovat obličeje z minulých životů.....tak sme začli.
No můžu říct,že nic moc,když se vám v hezké holce,kterou ste si vzali za ženu najednou ukáže obličej s vráskami.Jenže co mně zarazilo byla ta skutečnost,že řekla,že mně viděla v helmě jako rytíře.Vzal sem tedy dva papíry a tušku a řekla sem "nakresli v kuchyni co si viděla a já tady v pokoji taky něco nakreslím".Stalo se a pak sem porovnal moje vidění z 17ti let s nynějším viděním manželky.A hele přeně se to shodovalo.!!Takže něco je.....

Příběh2)
Při mých pozdějších pokusech s manželkou sem pronikal stále hlouběji do světa tajemna.Uvedl sem manželku do transu a ptal se jí třeba jak ses jmenovala v minulém životě,kde si žila atd.Její odpovědi tenkrát byly dost přesné.Řekla jmenuji se M.T,bydlím v Kácini u Příbrami,je rok 1939 je mi asi dvanáct.
Tyto informace byly tak přesné že mi nedali spát.Přemýšlel sem jak to dokázat,že to není výmysl nebo halucinace.No pak sem si řekl,že rok 1939 není tak daleko a od čeho máme archívy a evidenci obyvatel?Tak sem zavolal na archív v Příbrami,kde mi po delším rozhovoru sdělili,že ano ten člověk s tímto jménem opravdu existoval a jako jediný dochovaný materiál se zachovalo vysvědčení ze základní školy,kde se uvádělo náboženství atd.No šok co Vám budu povídat.Později sem si pořídil videokameru kvůli tomuto příběhu a jeli jsme všichni s kámarádem,kterého to taky zajímalo na výlet,kde jsme poznali pána,který prý znal osobně Marii.Mně jako logikovi nešlo na rozum doba mezi inkarnací.nyní se manželka narodila ,1973.Řekl sem si,že se stalo asi něco za války,že něco......néné,prý jí v 1968 zabil traktor s vlekem,který se v zatáčce zvrhnul a zabil ji.No a tím začala moje aktivita v těchto tápáních stoupat.Bohužel.
Chtěl bych tímto varovat všechny,kteří se pokouší hrát si s magií,aby dali velký pozor.Tyto věci opravdu fungují a já sem mohl být mrtvý,kdyby mi nepomohl můj mistr.Ale i tak mi to dost zničilo kus života.

příběh3)
doma v kuchyni asi před 8 lety jsem si jen tak na zemi udělal kruh ze svíček,zapálil sem je a blbnul.Posadil sem manželku naproti sobě udělal pár pohybů rukama,řekl pár slov a ........no kruh uprostřed ztmavnul jako když se udělala díra do země,začal foukat vítr ze země do stropu,svíčky začaly větrem zhasínat.....lekl sem se,když vylezly z té díry dva stíny,které nás napadli vzadu na krku kde útočí negace.No děs.Musel sem si pak nechat vysvětit byt abych měl jistotu,že je vše v pořádku.

příběh4)
Šel sem jen tak po městě ve Slaném kolem ounzu.Najednou mi zněl v hlavě hlas který říkal"jdi se podívat do Františkánského kláštera já tě zvu".Myslel sem si,že už asi blbnu z těch meditací,ale jen tak pro legraci sem se s tím hlasem dohadoval a namítal sem"kdo jsi,že mně zveš"......hlas odpověděl" já jsem josef".Tak sem řekl,že teda jo,že du.No pořád sem si myslel,že cvokatím.Nojo,ale jaké bylo mé překvapení,když sem přišel do kláštera,kde právě začínala mše sundal sem si čepisi a čekal co se bude dít.Přišel pastor a začal mši slovy"tak Vás zde dnes vítám při dnešním dnu svátku svatého Josefa"!!!!To mně polilo horko .......pak sem zvedl hlavu nahoru ke kopuli a tam jsem spatřil nádhernou pozitivní vuivr tříbarevnou.No co na to říct......

příběh5)
asi před 9 lety sem tenkrát vezl mého mistra domů.Učil mně tenkrát jak meditovat a různým energiím.Je to druid a dodnes se vídáme.Najednou mi zase začal v hlavě ten hlas a říkal"jedte se podívat na hřbitov k Blahoticům" řekl sem to mistrovi a on že jo.Namítal sem zase jak je mým zvykem ,že blbnu z těch meditací,ale on že jedem.
Když sme přijely ke hřbitovu bylo stmívání a šero.Vystoupili jsme z auta a protože zed a dost věcí bylo poničeno od vandalů mohli jsme bez problémů přijít blíž.Zprvu jsme viděli jen rozbité pomníky,vyrabované hroby....nikde nic.Říkám tak asi fakt blbnu,jenže pak jsem s mistrem šel za kostel,kde byly vylomené dveře a otevřené dokořán.Jak jsme se objevili mezi dveřma tak z prostředku chrámové lodě vyšlehl světle modrý svítivý blest od podlahy do stropu.No šok prvně sem tohle viděl.
Pak šel tedy mistr dovnitř a zpíval modlitbu svatého Václava.Šel sem za ním,ale strach sem měl no co budu povídat.Asi v polovině cesty se za mnou ozvaly kroky skoro ve tmě.Bylo uvnitř vidět už jen matně obrysy věcí a lavic.Popadl sem tady trámek co ležel na zemi vedle mne napřáhl sem a vykřikl "stůj co tu děláš".Ze tmy se ozvalo "prosím vás nechte mně,já sem byl ve Slaném,chtěl sem se schovat někde,protože mně honí stíny,ale všechny kostely jsou zavřené,pak mi něco řeklo,abych utekl sem,že sem přijdou dva lidi,kteří mně pomohou".No v tu chvíli sem už nějak neměl slov.Když sem se probral z toho šoku,odhodil sem trám a přistoupil mu pomoci s mistrem.


Na závěr Vám říkám,že všechny příběhy,které jsem zažil se zakládají na skutečnosti a nejsou výmyslem.Jak jsem se již zmínil v úvodu,zabýval sem se oponou života a tím co je za ní.Třeba když měl někdo klinickou smrt,jel sem za ním,popovídal si s ním a zapsal vše na papír do mého soukromého archívu.Někdo se odmítl třeba podepsat,protože se lidi bojí,že je prohlásí za blázny tak místo podpisu napsali jen vlastní rukou slovo "souhlasí".V archivu byly i fotografie,na kterých se mi povedlo zachytit třeba duchy.Ale jsem dost zklamaný,protože jak se tyto věci zveřejní,okamžitě přijde nějaký člověk,který má titul a hned to zpochybní.prostě co se nedá změřit to neexistuje.Jak sou pošetilí.Dost mně zklamal pan L. z Kladna ufolog,který tenkrát publikoval,že ufo nad obcí Řisuty byl odraz Venuše.Docela bych tomu i věřil,kdybych neměl přímo z té kamery,která ten záznam pořídila doma nahranou kopii záznamu.Při bližším studiu sem zjistil,že objekt má pevné tvary,které jsou zřetelné a nikdo se otom nezmínil!Později sem v dokumentárních filmech viděl tento objekt znázorněn na zdech starodávných chrámů.Tak až tento časopis mně dodal odvahu vyjít s těmi zážitky na veřejnost.
Pokud máte doma něco co Vám nedá spát pak mi klidně napište na meil alefparanorm@seznam.cz.Hodně lidí se na mne obracelo třeba s tím,že se jim v domě něco zjevuje ,aby jsme jim pomohli atd.Nechci,aby tohle fungovalo a vyvolávalo pocit,že chci zde reklamu!!Jen vím,že tyto věci jsou a něco málo o tom vím,proto nabízím pomoc dalším lidem.Dále pokud jste měli zážitek blízké smrti klidně a bez ostychu mi napište a popište co ste zažili.Nikoho neoznačím za blázna,protože sem sám zažil věci,které by mne mohli v pohodě prohlásit za cvoka.

s pozdravem se prozatím loučím Jarda Kladno

PROŽITEK  MEZI ŽIVOTEM A SMRTÍ

Je to už asi tak osm let,co jsem navštívil pana R. ze Dřínova u Slaného ohledně jeho výpovědi na kterou přistoupil při jeho prožitku.Říkejme mu klinická smrt.

Řekl:

"Už ráno co sem jezdil po poli s traktorem mi bylo nějak divně.Točila se mi hlava a tak podobně.Pak sem cítil,že je něco špatně tak sem zavolal mé ženě.Přijela a odvezla mně do nemocnice ve Slaném.Pamatuji si jak mně vezli na kolečkovém křesle když tu najednou sem slyšel vysoký tón,něco jako bbbzzzzzzuuuuuumm a byl sem jinde.Viděl sem krajinu ve fialové nebo spíš nafialovělém světě.Jako gdybych vystupoval ze skály.Tak sem se rozešel vpřed,ale po pár krocích kolem mne začala praskat zem pod nohama.Najednou se předemnou objevila babička,která je už dlouho po smrti a řekla mi vrať se,ty máš ještě čas.Svět co sem viděl nebyl jako halucinace,byl ---vnímal sem ho jako skutečnost jako ty  te'd mně.To je asi tak vše co ti mohu říct.Snad jen to,že od té doby se smrti nebojím".

NEKLIDNÍ DUCHOVÉ

Tohle mi zase vyprávěl můj spolupracovník na stavbě.Shodou okolností se taky menuje Jarda je mu 54let.Docela kurážnej na svůj věk.

Řekl:

"Před sedmi lety jsme s manželkou chtěli koupit dům (už nevím kde říkal místo),líbil se nám a tak sme se tam nastěhovali.Jenže to sem ještě nevěděl co nás tam čeká.Když sme v noci spaly,něco z nás v noci tahalo peřinu,stále to něčím bouchalo.Útoky tohoto zjevení stále sílily.Později nás to chytalo za nohy a to tak,že sem měl druhý den na nohou modřiny.Manželka taky.Po čase sme to vzdali,nevěděli sme co s tím.Došlo mi,když sem později viděl obrysy duchů a přemýšlel nad jejich chováním,že si nepřejí,aby sme tam s manželkou bydlely a tak sme to vzdali.Škoda že sem tě v tý době neznal,možná by sme tam dneska byly dál (smál se).

(pro ověření jestli si nevymýšlí sem později mluvil s jeho ženou na toto téma bez jeho přítomnosti a řekla v podstatě to samé co Jarouš.Takže příběh potvrzen.Co si totiž nepotvrdím a neověřím detailně tomu nevěřím.)

Můj příběh o energetických upírech

V roce 2001 sem jezdil jako dobrovolník pomáhat do Roztok u Prahy.Ten den sme byli před domem s mým šéfem,který mně ukazoval kanalizační šachtu u domu,která byla vodou zničená a potřebovala opravit.Stál sem asi tak 3m od vchodu do domu a vpravo tak metr ode mně byla šachta.Mluvil o tom co je potřba udělat,když mně padli oči na příchozí cestu k domu.Cesta byla dlouhá asi tak 15m od branky k domu.Po cestě se tehdy blížila k domu nějaká holka asi 19let.No je jasný,že sem čuměl (smích).Jenže pak se stalo něco divného.Jak se blížila ke vchodu u domu tak se mi dělalo nějak divně.S každým metrem co se blížila se to zhoršovalo.Když byla tak asi 4m ode mně zatmělo se mi před očima,když byla u vchodu jako by do mně strčily nějaké neviditelné ruce tak sem couvl o dva kroky a padl na kolena.Bylo sakra blbě.No nic.Druhý den když sem šel s kamarádem na oběd,který sme jako dobrovolníci měli jakoby poděkování za pomoc do druhého patra zmínil sem se mezi jídlem o tom co se mi stalo domácímu.Podíval se na mně a pak mu padly oči do stolu se slovy cituji"já vím,to je moje nevlastní dcera.Cvičím 5let bhakti-jogu a taky se jí bojím.To je moc zlej člověk"Tím se mi to objasnilo a bylo o poznání navíc.

Panenský Týnec

Před asi tak 9 lety sem jel s mým mistrem,který mně vedl po mé cestě duchovna na výlet do Panenského Týnce.Dodnes vzpomínám na to,jak sme byli uvnitř nedostavěného chrámu a chodily sem tam když mně zasvěcoval do tajemna.Když tu najednou mi kolem hlavy prolétl zvuk a průvan se zvukem ššííffff.Lek sem se a řekl to mistrovi.Odpověděl s úsměvem "to tě zdraví duch místa a vyzkoušel si tě"Později sme spolu jeli o kousek dál na Žerotín.Říkal mě před obcí "tak povídej,kde stál hrad?"Říkám mu jakej já tu nikdy nebyl?Po delší diskuzi mně přemluvil dyť to je přece mistr.Tak sem jel směrem,kde sem si myslel že by mohl být.A faktjo.Po zaparkování sme šli asi dvě minuty pěšky když najednou přede mnou stály dvě věže.Přišly sme k nim a dívali se,když tu mně mistr řekl"tak vyprávěj kde co stálo?"Já na něj vykulil oči a říkám mu"ale to je blbost já sem tady prvně a navíc sem v tý době vůbec nežil jak to mám vědět?Cokoliv řeknu bude kravina!"a on na to:"tak říkej kraviny!"

No řekl sem mu tedy,že vnímám rok 1308 a tady byla stáj,tady byla studna a když už chceš kraviny tak ti řeknu ,že odtud vedou dvě podzemní chodby jedna tanhle a druhá tady do toho lesa".On se zamyslel a řekl"to by souhlasilo".Jen sem na něj tupě zíral.Ale když sme přijeli k němu domů tak vyndal knihu archeologického průzkumu Žerotína a to mně dostalo.Opravdu co sem řek..............bylo v té knize.Později sem se dověděl,že jsem inkarnací Plichty ze Žerotína.No to je další věc,která mně životem provází a kvůli které mám v dnešní době problémy.Jsem ctižádostivý,hned bych se nejradši rval za pravdu atd.Asi některé věci opravdu máme ve vínku.

Neklidná noc

Před 10 lety sme tenkrát byly se skupinou na jednom hradě,který nesmím jmenovat udělat půlnoční mši na pomoc určitým bytostem.Už samotná cesta tam byla složitá a plná překážek.Ale to není to co chci říct.Důležité je to co se stalo později po obřadu.Asi tak tři dny po obřadu v noci spíme když tu se děti vzbudily a volali mami tati!!No tak sme vyděšení s manželkou vlítli vedle do dětského pokoje a ptali se co se děje?Děti byly rozrušené a říkali"tady u okna byla díra do země,která svítila.....a všichni ukazovali na jedno místo.(jen dodávám že mám víc než 3 děti)

Mluvil sem o tom později s mystrem,řekl že to je opravdu souvislost s obřadem,který proběhl.

Stejně tak jako když sem meditoval asi tak měsíc po obřadu,ležel sem na posteli a v meditačním stavu sem viděl,jak se něco objevilo vedle mé postele,rozevřel se mi hrudník a do něj mi ta bytost vložila fialovou zářící kouli.Dodnes nevím proč a kčemu to bylo,ale fakt je,že sem mimo společnost.

Zázrak nebo náhoda?

Když se měl narodit můj syn byl pátek13tého(Takže pro mně šťastný den oproti druhým.Je fakt,že na tuhle pověru nevěřím smích).

Manželka mi kolem poledne řekla"praskla mi voda".No tak sem ji odvedl do nemocnice,která byla cca 800m od našeho bytu.Vrátil sem se domů s tím,že se za ni budu modlit dokud neporodí.No vzal se, si na sebe řádový oděv a šel k oltáři.Vzal sem a zapálil bílou svíci,kterou sem chtěl položit na již ohořelou  ale stále hořící jinou svíčku,ale něco mi ruku zastavilo a uhnulo mi s rukou vedle.Tak sem ji dal na tác vedle.Oltář přímo zářil (byl velký 2mx1,5mx1metr a když sem ho rozvítil pro plnou aktivaci to byla vždycky krása).Zaklekl sem a modlil se.Bylo tak kolem 14.00.Kolem 17 hodiny už mně všechno bolelo tak sem zaujmul pozici lotosového květu.Přál sem si být ženě poblíž a podpořit jí.Když bylo 21.37hod tak jak sem seděl u postele v modlitbách tak mi z hrudi vylétly tři koule z mlhy (barvy byly červená-žlutá-bílá),které letěly směrem k porodnici.Přesně v tu dobu zhasla svíčka plamen vyšlehl asi tak 15cm do výšky a zhasnul,kterou sem neměl zhasnout!Nějak sem věděl,že vše dopadlo dobře.Ale nebyl se, si jist,byl sem domluvený s manželkou,že jak se to narodí tak pošle sms.Zapoměl sem na odpočinek po porodu (smích).Po hodině mi přišla sms.Ahoj táto v 21.37hod se ti narodil Mareček.Náhody,nebo ......co si o tom myslet.